Internet je neuvěřitelně rozlehlý, ale zároveň docela malý. Jeden výzkumník v roce 2006 dokonce zjistil, že fyzicky váží pouze asi 50 gramů – zhruba jako tři velké jahody. Tento odhad byl v roce 2018 aktualizován na 141 gramů a s tím, jak internet exponenciálně roste, můžeme předpokládat, že je na dobré cestě k ekvivalentu celé bedny jahod. Ve skutečnosti se v tomto výpočtu váží elektrony uvnitř počítačových serverů, které internet zajišťují. Hmotnost této energie je podstatně větší než hmotnost skutečně uložených dat na samotném internetu, která v roce 2007 byla naměřena na pouhých 0,2 miliontiny unce – zhruba jako nejmenší zrnko písku, jaké si dokážete představit.
Internet váží jako několik jahod
Když se zamyslíme nad tím, co je vlastně internet, většina z nás si představí neviditelnou síť informací, dat a propojení, která nemá žádnou fyzickou podobu. Internet působí jako něco zcela abstraktního – proud jedniček a nul, které putují mezi servery, počítači a telefony po celém světě. Jenže jakmile se na to podíváme z fyzikálního hlediska, vyvstane zajímavá otázka: má internet vůbec nějakou hmotnost? A pokud ano, kolik váží všechna data, která lidstvo kdy vytvořilo a uložilo online?
Elektrony – neviditelní nositelé informací
Základem veškerého digitálního přenosu jsou elektrony. Každý bit informace – tedy jedna jednička nebo nula – je ve skutečnosti reprezentován fyzickým stavem elektronů v paměťových čipech, na pevných discích či v přenosových vodičích. Elektrony mají sice extrémně malou hmotnost (asi 9,1 × 10⁻³¹ kilogramu), ale přesto jsou skutečné, hmotné částice. Když tedy mluvíme o váze internetu, jde o souhrnnou hmotnost všech elektronů, které se aktivně podílejí na uchování a přenosu dat.
Přestože se jednotlivé elektrony při zpracování informací nepřidávají ani neubírají – pouze se přesouvají a mění energetické stavy – rozdíl mezi logickou jedničkou a nulou může být spojen s mírnou změnou energie, a tedy i s mikroskopickou změnou hmotnosti.
Kolik dat vlastně existuje
Odhaduje se, že do konce roku 2025 bude na světě existovat přibližně 180 zettabajtů dat (1 zettabajt = 10²¹ bajtů). To je nepředstavitelné množství informací – ať už jde o videa na YouTube, fotografie na sociálních sítích, e-maily, obchodní transakce či vědecké databáze.
Pokud bychom chtěli přepočítat toto obrovské množství informací na fyzickou hmotnost, museli bychom vzít v úvahu počet elektronů, které tyto bity reprezentují. Vědci odhadují, že veškerý internet, tedy všechna uložená a přenášená data skutečně váží jen jako hrst jahod.
Jak se na to přišlo
Tento fascinující výpočet má původ v několika fyzikálních odhadech, které se pokoušejí převést digitální informace na energii a poté na hmotnost. Jeden z prvních pokusů o podobný výpočet provedl fyzik Russell Seitz z Harvardu. Vyšel z předpokladu, že každý bit informace je reprezentován několika elektrony. Pokud tedy víme, kolik bitů tvoří celý internet, můžeme získat alespoň orientační číslo. Přesné množství elektronů, které se podílejí na uchování jednoho bitu, závisí na konkrétní technologii – jiné to je u tranzistorů v procesorech, jiné u flash pamětí či magnetických disků. Přesto se ukazuje, že i při obrovském množství dat je výsledná hmotnost směšně malá ve srovnání s čímkoli běžným.
Internet jako metafyzická hmota
To, že internet váží jako pár jahod, je sice fyzikálně pravda, ale zároveň má i symbolický rozměr. V jistém smyslu to ukazuje, jak neuvěřitelně efektivně lidstvo dokáže zhmotnit obrovské množství myšlenek, informací a vzpomínek do mikroskopického množství energie. Celý lidský svět – kultura, věda, historie, komunikace – by se fyzicky vešel do kapsy, alespoň co se hmotnosti týče.
Zároveň je to připomínka toho, že ačkoli data samotná téměř „nic neváží“, infrastruktura, která je přenáší a uchovává, rozhodně lehká není. Servery, kabely, satelity a datová centra po celém světě dohromady váží miliony tun a spotřebovávají obrovské množství energie. Takže zatímco samotný internet je z hlediska hmotnosti téměř beztížný, jeho fyzická základna zatěžuje planetu výrazně.
Když se nehmotné stává hmatatelným
Představa, že internet má hmotnost, nám připomíná, že i nejabstraktnější věci – informace, myšlenky či virtuální světy – mají svůj fyzikální základ. Každý e-mail, fotografie nebo video má svůj drobný otisk v realitě, byť jen ve formě několika elektronů v pohybu. A tak můžeme s jistou dávkou poezie říct, že naše digitální civilizace, se všemi svými daty, komunikací a vzpomínkami, váží jako několik jahod. A přesto dokáže proměňovat svět víc než cokoli jiného, co má skutečnou, hmatatelnou váhu.
