Houby jsou všude kolem nás, ať už je vidíme, nebo ne. Ty nejchutnější končí na našich pizzách a v polívkách, zatímco těm nejsmrtelnějším je třeba se za každou cenu vyhnout, ať vypadají jakkoli zajímavě. Než se je vydáte sbírat (nebo se jen vydáte k oddělení s ovocem a zeleninou), přečtěte si tato fakta, která překvapí i zkušené houbaře.
Existuje více než 2 000 druhů jedlých hub
Vědci identifikovali a popsali více než 14 000 druhů hub, přičemž většina odborníků toto číslo považuje za jen zlomek toho, kolik jich na Zemi skutečně existuje. Z těchto zhruba 14 000 druhů bylo 2 189 identifikováno jako jedlé, 2 006 z nich lze jíst samotné a 183 z nich vyžaduje nějakou předúpravu nebo vaření, nebo je spojeno s občasnými alergiemi.
60 % amerických hub se pěstuje na jednom místě
Tím místem by bylo Kennett Square v Pensylvánii, samozvané Světové hlavní město hub. Kennett Square, které se nachází v okrese Chester, asi 65 kilometrů jihozápadně od Filadelfie, je domovem pouhých 6 000 obyvatel a nespočtu hub. Farmy v okolí pěstují asi 60 % celostátní produkce hub a toto odvětví přispívá k ekonomice Pensylvánie 1,2 miliardami dolarů.
Na Novém Zélandu je jasně modrá houba
Většina hub je bílá nebo hnědá, občas s červenou kloboukem připomínajícím jistou postavičku Maria. Mnohem poutavější je Entoloma hochstetteri (Závojenka Hochstetterova), která se vyskytuje výhradně na Novém Zélandu a má tak sytý, zářivý odstín modré, že vypadá téměř neskutečně. Nejsnadněji je spatřit mezi dubnem a červnem, i když i tehdy budete muset mít oči natažené, abyste je zahlédli – často rostou samostatně nebo ve dvojicích, spíše než ve shlucích. Nikdo si není jistý, jak nebo proč jsou modré , ale je známo, že navzdory svému parádnímu vzhledu nemají žádné psychedelické vlastnosti.
Největším organismem na planetě je houba
Gigantická václavka druhu Armillaria ostoyae v oregonských Modrých horách, poprvé objevená v roce 1998 a jejíž stáří se odhaduje na 2 400 až 8 650 let, zabírá 9,65 km² půdy – což z ní činí s velkým náskokem největší organismus na planetě. Pro srovnání, k ustájení této „obrovské houby“ by bylo zapotřebí 1 665 fotbalových hřišť.
Houby jsou blíže příbuzné lidem než rostlinám
Houby nejenže nejsou rostliny, ale ve skutečnosti se více podobají lidem a jiným živočichům než rostlinám. Zaprvé nemají chloroplasty, část rostlinné buňky potřebnou pro fotosyntézu. Místo fotosyntézy houby vylučují trávicí enzymy a absorbují živiny z okolí. Někteří vědci se dokonce domnívají, že naše „evoluční spřízněnost“ s houbami by mohla vysvětlovat, proč je tak obtížné léčit houbová onemocnění.
Některé houby svítí
Ano, některé houby skutečně mohou svítit. Tento jev se nazývá bioluminiscence a vzniká chemickou reakcí v houbových buňkách, při které enzym luciferáza reaguje s látkou luciferinem za přítomnosti kyslíku a vytváří slabé zelené až modravé světlo. Svítící houby se vyskytují převážně v tropických oblastech, ale několik druhů lze najít i v mírném pásmu. Mezi známé druhy patří například Armillaria mellea (václavka), Mycena chlorophos nebo Panellus stipticus. Světlo, které houby vydávají, může sloužit k lákání hmyzu, který pomáhá roznášet jejich spory, nebo může mít obrannou funkci.
Znáte nejdražší houbu na světě?
Nejdražší houbou na světě je Ophiocordyceps sinensis (běžně nazývaný „yartsa gunbu“). Je to parazitická houba, která napadá housenky rodu duchových můr v Himalájích a tibetské plošině a poté z jejich těla prorůstá plodnicí — v tibetštině výraz znamená doslova „letní tráva, zimní housenka“. V tradiční tibetské a čínské medicíně se používá jako vzácné tonikum a afrodiziakum. Cena je extrémně vysoká, může dosahovat až 140 tisíc dolarů za kg, v přepočtu cca 3 miliony korun. Takto to uvádí záznamy Guinness World Records pro nejvyšší cenu této houby. V praxi se běžně kilogram pohyboval v minulosti v řádu tisíců až desítek tisíc USD za kilogram v závislosti na kvalitě, lokalitě a velikosti kusů.
Země mohla být kdysi pokryta obřími houbami
Asi před 350 miliony let, v době, kdy stromy byly ještě v evolučním plenkách a žádná suchozemská rostlina nedosahovala výšky více než několika stop, byla planeta pokryta obrovskými věžemi známými jako Prototaxité. Poprvé objevené v roce 1859, dosahovaly výšky až 7,3 metru a šířky 0,9 metru. Poté, co byla v Saúdské Arábii vykopána fosilie, byly v roce 2007 konečně identifikovány jako houba – pravděpodobně. Někteří vědci (a další) měli problém pochopit tak impozantní houbu, ale autoři původní studie se drželi svých tvrzení o obrovských houbách, které kdysi krajinu rozprostíraly.
