S nástupem podzimu se slaví Dušičky, které každoročně vychází na 2. listopadu. Jde o svátek mrtvých, kdy jim vzdáváme úctu a s láskou na ně vzpomínáme. Tuto tradici ovšem v posledních dekádách narušil Halloween. Ten se zase slaví 31. října, v předvečer Všech svatých. Mnoho lidí ho odsuzuje a považuje za takového západního vetřelce, který dělá z posvátného svátku jen neuctivou show. Lidé mají na Dušičky a Halloween odlišné názory, zejména v průřezu různých generací. Málokdo zná ale skutečnou historii těchto dvou svátků, proto vám ji přiblížíme, abyste věděli, kde se tyto da svátky vzaly a jaký je jejich původn význam.
Historické kořeny Halloween
Halloween má své kořeny v keltské slavnosti Samhain, která se konala před více než dvěma tisíci lety v Irsku a Británii. Tato slavnost se tradičně konala na konci října a byla spojována s koncem letního období a sklizní. Kolem tého času se věřilo, že hranice mezi světem živých a mrtvých je nejtenčí, a proto se očekávalo, že duše zemřelých se vracejí na zem. Lidé si kladli otázku, co se stane s těmi, kteří během roku zemřeli, a věřili, že jejich duše v tuto dobu putují.
Se šířením křesťanství do těchto oblastí byla slavnost Samhain postupně propojena s Dnem všech svatých (1. listopadu) a Dnem všech věrných zesnulých (2. listopadu). Název Halloween pochází ze staré anglosaské fráze „All Hallows‘ Eve“, což znamená Večer všech svatých. Irští a skotští imigranti přinesli tuto tradici do Severní Ameriky v 19. století, kde si ji přivlastila hlavně americká populární kultura a přetvořila ji v zábavní праздник se strašidly, kostýmy a dýňovými lampiony.
Tradice Dušiček a jejich dlouhá historie
Dušičky mají kořeny ještě hlubší v dějinách. Jejich oslava je přímo vázána na křesťanský kalendář a tradici venerace zesnulých. První listopadu si církev připomíná všechny svaté, ať už jsou oficielně kanonizováni nebo ne. Druhého listopadu pak připadá den věnovaný modlitbám za všechny zesnulé věřící.
Tato tradice sahá až do raného středověku a byla zvlášť rozšířená v katolických zemích. V zemích jako je Španělsko, Mexiko či střední Amerika si lidé na Dušičky připomínají své zesnulé blízké. Slavnost je spojena s návštěvou hřbitovů, zapálením svíček a květinami vyzdobenými hrobech. V mnoha tradičních komunitách se věří, že v tuto dobu se duše zesnulých vracejí domů na návštěvu. Dušičky tedy nejsou primárně zábaviště z hlediska moderního chápání, ale spíše chvílí smutku a vzpomínky na ty, kdo nás opustili.
Délka tradice: Kdo vyhrává?
Pokud bychom měli porovnávat, která tradice je starší, jednoznačně Dušičky a jejich kořeny v křesťanství mají delší historii v kontextu dnešního chápání slavnosti. Křesťanská tradice připomínání zesnulých v listopadu existuje přibližně tisíc let a je hluboce zakořeněna v evropské kultuře a především v zemích s katolickou tradicí. Halloween jako moderní americká zábavní slavnost je však mladší. Ačkoliv má své kořeny v keltské slavnosti Samhain, která je starší, moderní podoba Halloweenu jak ji známe dnes – s kostýmy, dýňami a zábavou – se etablovala teprve v 20. století v Severní Americe. Nicméně, pokud bychom srovnávali původní keltskou slavnost Samhain, ta by měla delší tradici než křesťanská oslava Dušiček.
Kde se Halloween slaví
Halloween se stal téměř celosvětovým fenoménem. V Severní Americe, obzvláště v Spojených státech a Kanadě, je to jednou z nejpopulárnějších slavností. Děti se oblékají do kostýmů a chodí trik-či-treátovat, tedy sbírat cukrovinky dům od domu. Ulice jsou vyzdobeny strašidly, pavoučími sítěmi a osvětlenými dýňovými lampiony. V Evropě se Halloween postupně stal populárnějším, zvlášť v Británii, Irsku a skandinávských zemích, kde má své historické kořeny. Mladší generace v zemích jako je Německo, Francie či Česká republika také stále více oslavují Halloween tím, že se účastní párty, kostýmů a průchodů ulicemi. V Japonsku se Halloween stává čím dál tím populárnější, zvlášť v současné mládežnické kultuře a v zónách pro zábavu.
Ani v latinoamerickýh zemích Halloween často přebírá podobu původní tradice Dne mrtvých (Día de Muertos), která se slaví v Mexiku a dalších zemích a má svou vlastní unikátní identitu, kombinující halloweenské prvky s lokálními tradicemi.
Kde se Dušičky slaví
Dušičky se slaví především v zemích s křesťanskou, obzvláště katolickou tradicí. V České republice, Polsku, Slovensku a dalších zemích střední Evropy jsou Dušičky významnou tradicí. Lidé navštěvují hřbitovy, zapalují na hrobech svíčky a květiny, což vytváří dojímavý a rozjímavý dojem. Ve Španělsku, Francii a Itálii jsou Dušičky součástí tradičního kalendáře a jejich oslava se váže ke křesťanským hodnotám a uctívání předků. V Latinské Americe, zvlášť v Mexiku, se Dušičky slaví jako Den mrtvých (Día de Muertos), který je však obohacen o místní indiánské tradice a prvky. Tato slavnost v Mexiku není smutná, ale spíše veselá a oslavná, s pestrými kostýmy, cukrovým lebkami a průvody.
V zemích jako je Brazílie či Filiny se také zachovávají tradice připomínání zesnulých, ovšem s místními variacemi a zvláštnostmi.
Dva různé pohledy na smrt
Halloween a Dušičky představují dva velmi odlišné pohledy na záznam o smrti a zesnulých. Halloween je primárně zábavní, někdy i trochu strašidelný, ale v zásadě veselý a plný fantazie. Je to slavnost, která se postupně globalizovala a stala se součástí popkultury.
Dušičky naopak zůstávají tradičnější a více vázané na křesťanské hodnoty a rodinnému připomínání. Jsou to chvíle ticha a reflexe, kdy si lidé připomínají své blízké a modlí se za jejich duše. Obě slavnosti existují v globálním měřítku, ale jejich popularita a forma se liší v závislosti na kultuře a tradici každého místa.
