E-shop nabízí
Lupa LU 40 - zvětšovací 8x - 357 131Infofila.czZjistit cenu
→
Lupa zvětšovací 2x - S7195Infofila.czZjistit cenu
→
Lupa zvětšovací čtenářská S7130Infofila.czZjistit cenu
→
Čelní lupa na hlavu FOKUS - 1,5 a 8xInfofila.czZjistit cenu
→
Lupa technická kovová s LED osvětlením - LTK 85LED - D 066Infofila.czZjistit cenu
→
Lupa zvětšovací průměr 50Infofila.czZjistit cenu
→
„Teď mám trochu hluboko do kapsy.“
Věta, která zní skoro optimisticky. Peníze přece máte. Jen jsou zřejmě někde hodně hluboko. Stačilo by tedy vyhrnout rukáv, pořádně se natáhnout a třeba tam dole objevíte zapomenutou tisícovku.
Bohužel ne.
Když má někdo hluboko do kapsy, obvykle to znamená, že peněz právě mnoho nemá, musí šetřit nebo si některé výdaje jednoduše nemůže dovolit.
Jenže proč právě hluboká kapsa?
Proč se neříká „mít prázdnou peněženku“, což by bylo podstatně jasnější? A jak hluboká vlastně musí kapsa být, aby už člověk mohl oficiálně prohlásit, že do ní má hluboko?
Hluboká kapsa není známkou bohatství
Na první pohled by to mohlo znít přesně opačně.
Velká a hluboká kapsa přece pojme spoustu peněz.
Jenže podstata rčení spočívá v představě, že na peníze v kapse jen obtížně dosáhnete. Jsou daleko, špatně dostupné – případně tam není skoro nic, pro co by stálo za to ruku natahovat.
Postupně se tak spojení „mít hluboko do kapsy“ ustálilo jako obrazné označení nedostatku peněz.
A používáme ho dodnes.
„Na novou televizi teď nemám. Mám trochu hluboko do kapsy.“
To zní pořád lépe než:
„Po zaplacení elektřiny, pojištění, nájmu, servisu auta a rodinného nákupu obsahuje můj finanční majetek 173 korun, věrnostní kartičku a účtenku z Lidlu.“
Kapsy byly kdysi důležitější než dnes
Dnes nosíme peníze v peněženkách, kabelkách a stále častěji už jen virtuálně na bankovních účtech a platebních kartách.
Dříve však kapsa představovala velmi praktické místo, kde člověk nosil mince a další drobnosti.
A právě kapsa se proto přirozeně dostala do řady výrazů spojených s penězi.
Dodnes například říkáme, že něco platíme z vlastní kapsy, že si někdo namastil kapsu nebo že nějaký výdaj pocítíme v kapse.
Kapsa se zkrátka stala symbolem osobních financí dávno předtím, než jsme začali kontrolovat zůstatek na účtu v mobilní aplikaci.
Představme si to ale doslova
Právě tehdy začíná být „hluboko do kapsy“ mnohem zábavnější.
Představte si člověka stojícího u pokladny.
„Bude to 849 korun.“
„Samozřejmě, moment.“
Strčí ruku do kapsy.
Nic.
Strčí ji hlouběji.
Pořád nic.
Ruka mizí až po loket.
„Vydržte, už tam skoro jsem.“
Prodavačka čeká.
Fronta čeká.
Člověk za ním zestárne o dva roky.
„Nemáte tam někde baterku?“
Nakonec se z kapsy ozve:
„Našel jsem pětikorunu!“
Ano.
Tenhle člověk má skutečně hluboko do kapsy.
Moderní člověk už by měl mít spíš „hluboko na účtu“
Jazyk je v tomto ohledu krásně konzervativní.
Přestože řada lidí dnes nosí v kapse maximálně telefon, klíče a jeden dva papírové kapesníky nejasného stáří, pořád máme hluboko právě do kapsy.
Nikdo neříká:
„Tento měsíc mám hluboko do internetového bankovnictví.“
Nebo:
„Mám nějak daleko k bezkontaktní kartě.“
A už vůbec ne:
„Můj disponibilní zůstatek vykazuje dočasnou strukturální nedostatečnost.“
To poslední by se sice mohlo krásně vyjímat ve výroční zprávě, ale mezi kamarády u piva byste s tím asi mnoho úspěchu neměli.
„Mám hluboko do kapsy“ je prostě lepší.
Nejhlubší bývá kapsa před výplatou
Hloubka kapsy má navíc jednu podivuhodnou vlastnost.
Během měsíce se mění.
Den po výplatě:
„Dáme si něco dobrého!“
Týden po výplatě:
„Mohli bychom někam zajít.“
Dva týdny po výplatě:
„Uvaříme si doma.“
Tři dny před výplatou:
„Podívej, vzadu ve skříni jsou ještě těstoviny!“
Poslední den před výplatou:
„Myslíš, že se dá kečup považovat za hlavní chod?“
Kapsa během této doby zůstala fyzicky úplně stejně hluboká.
Ekonomicky se z ní ovšem stala Macocha.
Pozor na člověka, který má hluboko do kapsy jen při placení
Existuje ještě jeden zvláštní druh hluboké kapsy.
Objevuje se především v restauracích.
Přijde účet.
Najednou někdo začne prohledávat kapsy.
„Ježiš, já mám asi jen kartu.“
Další zkoumá mobil.
„Mně se nějak vybila bankovní aplikace.“
Třetí se začne dívat z okna.
A čtvrtý právě zjistil, že si musí nutně odskočit.
Zajímavé je, že při objednávání třetího piva a dezertu nikdo hluboko do kapsy neměl.
Jde o mimořádný ekonomický jev, který by si zasloužil samostatný výzkum.
Čeština má s kapsami vůbec bohaté zkušenosti
Kapsa se v našem jazyce netýká jen nedostatku peněz.
Když něco zaplatíme sami, jde to z naší kapsy.
Když někdo nepoctivě vydělává, může si mastit kapsu.
Politické nebo ekonomické rozhodnutí nás může zasáhnout do kapsy.
A kdo si dokáže někoho získat nebo ovládnout, může ho mít dokonce v kapse.
Chudák kapsa.
Na obyčejný kus látky přišitý ke kalhotám má překvapivě mnoho povinností.
A co když je kapsa úplně prázdná?
Právě tady je na rčení něco sympatického.
„Mít hluboko do kapsy“ zní mnohem elegantněji než prosté „nemám peníze“.
Je v tom určitá naděje.
Peníze možná existují.
Někde.
Hodně hluboko.
Jen se k nim teď nedostaneme.
Takže až budete příště stát před výplatou, otevřete peněženku a objevíte v ní jen starou účtenku, dvě zákaznické kartičky a minci, o které ani nevíte, zda ještě platí, nezoufejte.
Nemusíte říkat, že jste bez peněz.
Prostě máte hluboko do kapsy.
A pokud je ta kapsa dostatečně hluboká, možná tam dole ještě něco bude.
Jen si raději vezměte baterku.
Redakce Ocemsemluvi.cz ve spolupráci s ChatGPT
