Myslíte si, že jsou trysková letadla technologií, která se tu objevila až ke konci 20. toletí? Kdepak. Henri Coandă, rumunský inženýr a letecký vizionář, představil v roce 1910 světu stroj, který měl potenciál změnit budoucnost letectví. Jeho letoun, známý jako Coandă-1910, je mnohými považován za první pokus o konstrukci tryskového letadla v historii. Tento ambiciózní projekt vznikl v době, kdy většina letadel stále používala pístové motory a vrtule, a Coandăova myšlenka reaktivního pohonu byla skutečně revoluční.
Technické řešení a konstrukce
Coandă-1910 byl stroj neobvyklého vzhledu s dřevěnou konstrukcí potaženou plátnem, typickou pro tu dobu. Klíčovým prvkem však byl jeho pohonný systém. Letoun byl vybaven experimentálním motorem, který měl fungovat na principu reaktivního pohonu. Coandă použil rotační motor Gnome o výkonu 50 koňských sil, který poháněl kompresor. Ten nasával vzduch, který byl následně smíchán s palivem a zapálen, čímž vznikal proud horkých plynů vytékajících vzadu a vytvářejících tah.
Tento princip se podobal pozdějším proudovým motorům, ačkoliv konstrukce byla ještě velmi primitivní. Letoun měl rozpětí křídel přibližně 10 metrů a jeho celková hmotnost dosahovala několika set kilogramů.
Osudná prezentace v Paříži
V prosinci 1910 se Coandă rozhodl předvést svůj stroj na letišti Issy-les-Moulineaux nedaleko Paříže. Během pozemních zkoušek však došlo k nehodě, která celý projekt předčasně ukončila. Při testovacím rozjezdu se letoun vymknul kontrole, stroj se převrátil a začal hořet. Coandă utrpěl zranění a byl nucen z hořícího vraku prchnout.
Podle některých verzí příběhu došlo během incidentu k pozorování efektu, který později nesl Coandăovo jméno – Coandův efekt, kdy proud tekutiny má tendenci přilnout k zakřivenému povrchu. Tento fyzikální jev měl později významné aplikace v letectví i jiných oblastech techniky.
Kontroverzní místo v historii
Otázka, zda byl Coandă-1910 skutečně prvním tryskovým letadlem, je mezi historiky dodnes předmětem debat. Někteří odborníci tvrdí, že stroj nikdy neopustil zem řízeným letem a že jeho motorový systém nebyl plnohodnotným proudovým motorem v moderním slova smyslu. Jiní uznávají Coandăovu snahu jako průkopnický počin, který předběhl svou dobu o desetiletí.
Je nesporné, že prakticky použitelná proudová letadla se objevila až ve třicátých a čtyřicátých letech dvacátého století, s průlomovými projekty jako byl německý Heinkel He 178 z roku 1939 nebo britský Gloster E.28/39. Nicméně Coandăova práce představovala důležitý krok v myšlenkové evoluci letecké technologie.
Odkaz průkopníka
Henri Coandă pokračoval ve své kariéře jako vynálezce a inženýr až do vysokého věku. Jeho jméno zůstalo spojeno především s objevem Coandova efektu, který dnes nachází uplatnění v konstrukci křídel STOL letadel, průmyslových ventilátech a mnoha dalších zařízeních.
Coandă-1910 zůstává fascinujícím příkladem odvážného experimentu na samém počátku leteckého věku. Bez ohledu na technické detaily a historické spory představuje tento stroj symbol lidské touhy překonávat technologické hranice a hledat nové cesty k ovládnutí vzduchu. Rumunsko si svého průkopníka váží dodnes – hlavní bukurešťské letiště nese Henri Coandăovo jméno. Pokud vás zajímá více informací o tomto letadle či o jeho stvořiteli, shlédněte video níže:
