Samcům veverek se na podzim zvětšuje mozek a jsou chytřejší

Výběr z Infofila.cz

E-shop nabízí

Celá nabídka ↗

Veverky jsou známé svou obratností, rychlými pohyby a schopností shromažďovat potravu na zimu. Méně známým, ale neméně zajímavým faktem je, že samci veverek se na podzim stávají doslova chytřejšími. Jejich mozek se v tomto období zvětšuje a díky tomu dokážou lépe plánovat, pamatovat si a strategicky uvažovat. Tento fenomén není jen kuriozitou – ukazuje, jak pozoruhodně dokáže příroda přizpůsobit zvířata měnícím se podmínkám roku.

Sezónní proměna mozku

Mozek veverek není po celý rok stejný. Vědci zjistili, že u samců se v období podzimu zvětšuje část mozku spojená s prostorovou pamětí a orientací. Jde především o hipokampus, oblast, která u savců hraje klíčovou roli v ukládání vzpomínek a v navigaci v prostoru. Tento růst není trvalý – mozek se po skončení podzimního období opět zmenšuje na původní velikost. Zvětšení hipokampu je důsledkem hormonálních změn, které souvisejí s podzimní aktivitou veverek. V tomto období samci intenzivně shromažďují zásoby potravy, zakopávají ořechy a semena na stovkách různých míst a musí si přesně pamatovat, kde všude své skrýše mají. Lepší paměť a orientace jim dávají evoluční výhodu – díky nim přežijí zimu a mají dostatek energie pro námluvy na jaře.

Inteligence jako nástroj přežití

Podzim je pro veverky klíčovým obdobím. Jak se dny zkracují a teploty klesají, začínají intenzivně sbírat potravu a vytvářet zásoby na zimu. Samci se v tomto období chovají mimořádně strategicky: volí bezpečná a skrytá místa, aby jejich skrýše nebyly snadno odhaleny jinými zvířaty. Zvětšený mozek jim umožňuje zapamatovat si přesnou polohu stovek úkrytů. Kromě toho dokážou využívat i tzv. prostorové značky – například si zapamatují vzhled okolí, výšku stromu nebo tvar kamene, podle kterého se na místo později vrátí. Jejich paměť funguje překvapivě spolehlivě i po několika měsících. Díky tomu najdou většinu zásob, které na podzim ukryly, a přežijí i tuhé zimy.

Chytřejší než v jiných obdobích

Podzimní růst mozku má u samců veverek přímý vliv na jejich chování. Jsou pozornější, rychleji reagují na změny prostředí a lépe řeší prostorové úkoly. Některé studie dokonce naznačují, že v tomto období projevují vyšší schopnost učit se a improvizovat. Například pokud je jejich skrýš narušena, dokážou rychle najít nové vhodné místo a vytvořit náhradní plán. Na jaře, kdy zásoby již nejsou tak důležité a začíná období rozmnožování, se mozek vrací na původní velikost a část těchto schopností mizí. Tato změna ukazuje, že mozek veverek je mimořádně plastický a dokáže se pružně přizpůsobovat sezónním potřebám.

Výhoda samců v náročném období

Zajímavým aspektem je, že výrazné zvětšení mozku bylo pozorováno především u samců, zatímco u samic je tento efekt mnohem slabší. Důvodem je odlišná strategie přežití. Samci musí často obhajovat své území, vyhledávat potravu a připravovat se na období rozmnožování, které nastává krátce po zimě. Potřebují proto mimořádně dobrou prostorovou paměť, aby byli konkurenceschopní. Zvětšený hipokampus jim také pomáhá lépe si pamatovat trasy a území, což jim usnadňuje pohyb po rozlehlém teritoriu. Tím zvyšují své šance na přežití i na úspěšné rozmnožování.

Veverky jako inspirace pro vědu

Schopnost veverek zvětšovat a zmenšovat části mozku podle sezóny je pro vědce nesmírně zajímavá. Tento proces je příkladem vysoké neuroplasticity – schopnosti mozku měnit svou strukturu a funkci v reakci na vnější podmínky. Studium tohoto jevu může přinést poznatky i pro lidskou neurologii. Vědci zkoumají, jak jsou tyto změny řízeny, jaké hormony a geny jsou zapojené a jak by podobné mechanismy mohly být využity například při obnově mozkových funkcí po úrazech nebo při léčbě neurodegenerativních onemocnění.

Skrytí géniové podzimního lesa

Na první pohled mohou veverky působit jako roztomilí a hraví obyvatelé parků a lesů. Ve skutečnosti však skrývají obdivuhodné schopnosti, které jim umožňují přežít v proměnlivém prostředí. Jejich sezónní proměna mozku je důkazem, že i zdánlivě malá zvířata dokážou využívat složité strategie a inteligentní chování. Podzimní měsíce jsou pro ně obdobím největší mentální aktivity. Právě tehdy se z obyčejných hlodavců stávají mistři orientace a plánování. Tento fascinující přírodní jev nám připomíná, že inteligence se v přírodě může projevovat mnoha různými způsoby – nejen u lidí nebo velkých savců, ale i u malých tvorů, kteří běžně unikají naší pozornosti.