Říká se, že smích prodlužuje život. A pokud je to pravda, pak by po dvou hodinách sledování dobré komedie měla polovina populace žít aspoň do sto padesáti. Jenže co se vlastně děje v našem mozku, když se smějeme? A proč se někdy začneme smát i tehdy, když vůbec nevíme čemu?
Smích je totiž věda. A náš mozek je dokonalý komik – umí si vtipy vyprávět, reagovat na ně i vytvořit ten záchvat smíchu, při kterém vám tečou slzy, bolí břicho a máte pocit, že jste právě absolvovali půlmaraton.
Když se mozek rozhodne bavit
Smích začíná úplně nenápadně – v části mozku zvané hypotalamus, která má na starosti emoce, spánek, jídlo a… no ano, i to, proč vám je někdy všechno směšné, když jste nevyspalí.
Pak přebírá kontrolu limbický systém, centrum emocí, které analyzuje, jestli je situace bezpečná. Pokud mozek vyhodnotí, že vás nikdo nenapadá, neztrapňuje ani nezkouší prodat pojištění, uvolní napětí. A z toho uvolnění vzniká první „haha“.
Pak přichází motorická část mozku, která zapojuje bránici, dýchací svaly, tváře i hlasivky – výsledkem je rytmické hekání, které vědci s úctou nazývají „smíchem“. My ostatní tomu říkáme prostě záchvat smíchu.
Smích je nakažlivější než zívání
Podle výzkumů se smích šíří rychleji než virus chřipky – a hlavně s mnohem lepšími vedlejšími účinky.
Když se směje někdo v našem okolí, mozek automaticky aktivuje tzv. zrcadlové neurony, které napodobují emoce druhých. Proto se rozesmějete, i když jste původně neměli v plánu – stačí, že se vedle vás někdo dusí smíchem, a mozek si řekne: „Tohle chci taky!“
A možná jste si všimli, že nejvíc se smějeme ve společnosti. Sami doma nad vtipem sotva pozvednete koutek, ale s přáteli v hospodě se válíte smíchy nad tím samým. Důvod? Mozek to miluje – smích ve skupině posiluje pocit sounáležitosti a doslova zaplavuje tělo endorfiny.
Chemie štěstí v přímém přenosu
Když se smějete, mozek spouští chemický ohňostroj.
Vylučuje dopamin (pocit radosti), serotonin (dobrá nálada), endorfiny (přírodní analgetika) a zároveň tlumí hladinu kortizolu (stresového hormonu).
Takže se po smíchu cítíte lehčí, uvolněnější a šťastnější – i když se nezměnilo vůbec nic.
Jinými slovy: smích je zdarma, bez vedlejších účinků a podle vědců má účinky lepší než některé antidepresiva. (Jen ho po vás zatím nikdo nemůže předepsat.)
Proč se smějeme, i když to není vtipné?
Ano, i tohle má mozek na svědomí. Někdy se smíchem brání stresu nebo trapné situaci. Například když si někdo řekne „vtip“ o tchýni na pohřbu, mozek se zhroutí do krátkého záchvatu smíchu, jen aby se s tím vůbec vypořádal.
Psychologové tomu říkají obranný smích. Mozek prostě vypustí páru, jinak by se rozvařil.
Existují dokonce studie, které ukazují, že lidé se smějí častěji v rozpacích než při skutečné zábavě. Takže až se příště někdo začne smát ve chvíli, kdy nemá, neodsuzujte ho – jen mu mozek právě hlásí: „Zachraň se, rychle!“
Když smích léčí
Smích není jen reakce – je to terapie. V nemocnicích po celém světě fungují „smějící se kluby“, kde se lidé scházejí jen proto, aby se vědomě smáli. Není to o humoru, ale o tělesné reakci – tělo nerozlišuje, jestli je smích opravdový nebo hraný. Účinky jsou stejné.
Lékaři potvrzují, že smích snižuje krevní tlak, posiluje imunitu a zlepšuje okysličení krve. A navíc spaluje kalorie – deset minut smíchu odpovídá přibližně jedné tabulce čokolády. (Takže až se příště budete smát u televize, technicky vzato – sportujete.)
A kdo se směje nejvíc?
Děti! V průměru se smějí až 300× denně, zatímco dospělí jen kolem 20×.
Vyrůstání tedy očividně snižuje frekvenci záchvatů smíchu, což vysvětluje, proč si většina dospělých kupuje kávu po litrech – potřebují nahradit to, co ztratili smíchem.
A co z toho plyne? Smějte se. Často, nahlas, i bez důvodu. Váš mozek to ocení – a vaše okolí taky.
Protože v době, kdy se každý tváří vážně, je smích tím nejodvážnějším aktem lidskosti.
Takže až se vás někdo zeptá, proč se smějete – klidně odpovězte:
„Nepřeháním, jen si právě zlepšuji imunitu.“
