Pokud se budete potulovat po Litoměřicku, neměli byste vynechat návštěvu zříceniny hradu Košťálov. Přístupný je zdarma po celý rok, výstup není složitý a skvěle si ho užijete i s rodinou. Tyčí se na vrcholu čedičové skály vysoké 481,5 metrů nad mořem nad městem Třebenice v okrese Litoměřice. Tato dominanta Českého středohoří je viditelná zdaleka a představuje jednu z nejcharakterističtějších zřícenin regionu. Hrad stojí na melafyrovém hřbetu východně od obce Košťálov a je zpevněn jak vlastní dispozicí terénu, tak i příkrými příkopy na severní a jižní straně.
Výstup nahoru
Nahoru nemůžete zabloudit. Přístup na hrad je možný ze stejnojmenné osady, která se nachází nedaleko Třebenic. Dostanete se do ní tak, že u Jenčic odbočíte z hlavní silnice I/15 (Lovosice-Most) směrem na Košťálov. Na konci osady necháte automobil a budete po polní cestě stoupat vzhůru Zřícenina hradu Košťálov v Českém středohoří.
Pokud cestujete pěšky, z náměstí i od vlakové zastávky k hradu vede červená turistická trasa, na kterou přímo pod hradem navazují další značené stezky rozbíhající se do různých směrů malebnou krajinou Košťálov. Z Vlastislavy se můžete vydat po červené turistické trase až na vrch Košťál, kde stojí zřícenina hradu. Zříceninu hradu Košťálov je možno ze západní strany zčásti obejít, dostanete se na skalnatou plošinu, odkud je pohled na zříceninu z jiné perspektivy. I skaliska v okolí Košťálova jsou pozoruhodná. Výšlap k hradu si můžete prohlédnout ve videu níže.
Historie založení a první zmínky
Košťálov patří mezi donjonové hrady vystavěné ve 14. století, pravděpodobně kolem roku 1276, ačkoliv původní stavitel zůstává neznámý. Podle některých zdrojů jej mohli založit páni z Házmburka kvůli strategické poloze na důležité obchodní cestě do Saska. První písemná zmínka o hradu pochází z roku 1372, kdy se zde odehrála pozoruhodná událost zachycená v kronice Beneše Krabice z Veitmile. Kronikář vypráví zajímavou historku o tom, jak do hradního paláce udeřil blesk a purkrabímu Aleši mladšímu ze Slavětína a jeho manželce upálil pouze špičky střevíců. Pro středověké mravokárce se tento incident stal symbolem Božího trestu za přílišný přepych panstva.
Architektura a stavební vývoj
Košťálov představuje typický příklad donjonového hradu, jehož hlavní obytnou a zároveň obrannou budovou byl palác obdélného půdorysu. Hrad se skládal ze dvou částí – horního hradu s palácem a dolního hradu s nejméně dvěma obytnými budovami a dalšími objekty hospodářského charakteru. Jádro hradu tvořilo centrum na vrcholu skály, kde stál masivní obdélný palác. Do něj se vstupovalo z krátkého parkánu na severovýchodě, který byl přístupný z níže položeného nádvoří na severu. Celý komplex byl obklopen trojhranným opevněním s hradbami a příkopy, které dodávaly hradu jeho nedobytný charakter.
Majitelé a panské rody
Po roce 1372 přešel hrad do vlastnictví Kaplířů ze Sulevic, kteří jej vlastnili po několik generací. Za jejich vlády měl hrad charakter panského rezidenčního sídla. Došlo k rozdělení kaplířovského panství mezi bratry, přičemž hrad měl být otevřen všem dědicům a společně jej měli také hájit. Zdislav sídlil v paláci horního hradu, zatímco Dobeš a Jan každý v samostatném domě v dolním hradě.
Husitské války a obléhání
Významnou kapitolou v historii hradu bylo období husitských válek, kdy byl v roce 1422 obléhán husity. Janovi Kaplířovi ze Sulevic se však podařilo nájezdům husitských vojsk úspěšně odolat a hrad uhájit. Tato událost svědčí o kvalitě hradních fortifikací a strategické důležitosti této pevnosti.
Úpadek a zánik
Postupem času přestal hrad nárokům nových majitelů vyhovovat, a proto byly u dvora a vsi Košťálova postaveny dvě pohodlnější tvrze. V držení Kaplířů ze Sulevic zůstal hrad až do konce 16. století, kdy byl definitivně opuštěn. Na počátku 17. století byl již uváděn jako pustý a ponechán vlastnímu osudu.
Současný stav a památková ochrana
Z někdejšího mohutného hradu se dodnes zachovaly zbytky věžovitého paláce a části opevnění. Na vrcholu čedičové skály se tyčí ruina obdélného paláce, která představuje nejviditelnější pozůstatek celého komplexu. Roku 1964 byl hrad prohlášen kulturní památkou České republiky.
Kulturní význam a inspirace
Zřícenina hradu Košťálov se stala inspirací pro mnohe umělce a spisovatele. Hrad navštívil a nakreslil do svého skicáku Karel Hynek Mácha v roce 1833, když pobýval ve svém litoměřickém bytě. Později hrad několikrát zobrazil Emil Filla na počátku 50. let 20. století v rámci cyklu obrazů Českého středohoří, malovaných technikou lavírované tuše. V roce 1844 hrad zvěčnil také malíř Franz Alexander Heber.
Význam v krajině
Košťálov představuje jednu z nejdominantnějších hradních zřícenin Českého středohoří. Jeho poloha na vysoké čedičové skále umožňuje nádherné výhledy do okolní krajiny a současně ho činí viditelným z velké vzdálenosti. Hrad tak dodnes plní funkci významného krajinného orientačního bodu a turistické atraktivity regionu.
Foto: Petr Pokorný (Makawiel)
