Záhadné zmizení dobrodruhů

V dnešním článku si představíme významné lidi, kteří se ztratili během svých cest za poznáním a dobrodružných výprav u kterých mnohdy překonali sami sebe.

Prvním velikánem, o kterém se jednoznačně musíme zmínit je Roald Engelbregt Gravning Amundsen, ten za svůj život plný odhodlání skutečně dokázal mnoho. Všichni ho jistě známe jako prvního dobyvatele severního a jižního pólu, ale byl také prvním člověkem, kterému se podařilo proplout severozápadní cestou z Atlantického do Tichého oceánu. V roce 1925 se začal věnovat letectví, sice pilotní průkaz získal již v roce 1914 (opět jako první Nor), ale po celou dobu se věnoval výpravám po souši či na moři.  Osudná mu byla výprava, která se stala 18. června roku 1928. Zapsal se jako pátrací pilot po nezvěstných členech Nobileho výpravy ve vzducholodi Italia. Během letu se Amundsen ztratil někde nad mořem. Později byl poblíž norského pobřeží nalezen plovák letounu Latham 47, kterým letěli slavní piloti té doby, jako byl Dietrichson, Guilbaud a další. Předpokládaný scénář havárie je ten že letoun v mlze spadl do Barentsova moře a Amundsen zahynul během havárie nebo těsně po ní. Zda tomu bylo skutečně tak, se nikdy nedovíme, ale jestli se tak opravdu stalo, Amundsen zemřel jako hrdina, který ve svých výpravách neztratil ani jednoho muže.

Pokud jsme zmínili mužský vzor dobrodruha a správného muže musíme najít i správný ekvivalent v ženské kategorii. Tou osobou není nikdy jiný než Amélie Earhartová, přezdívaná jako Lady Lindy nebo Lindbergh v sukni. Byla první ženou, která zvládla sólový přelet přes Atlantik a asi největší ikonou dobrodružného ducha té doby. Díky bohatství, které zdědila, si mohla Lady Lindy dovolit propagovat letectví široké veřejnosti a pořádat zkušební lety. Jmění však bylo během chvilky pryč a tak se musela živit, jako prodejce letadel. Přesto dál bojovala za rozšíření pilotek v letecké asociaci. Díky štědrému sponzoru jakým byla Amy Phipps Guestová, mohla Amélie pořádat opět sólové lety. Stalo se tak 20. května 1932 kdy Earhartová vzlétla z Harbour Grace směrem na východ. O patnáct hodiny později a za spousty mechanických potíží během letu, přistála na pastvině poblíž Culmore. Jako první žena, která překonala Atlantický oceán, obdržela mnoho ocenění. Lady Lind to však nestačilo a tak se rozhodla obletět celý svět. Uskutečnila celkem dva lety a oba dva byly neúspěšné a jeden jí byl osudným. Během prvního letu se u letadla poškodil podvozek a musela tak předčasně přistát. Během druhého pokusu s ní letěl zkušený navigátor Fred Noonan. Během letu si skupina stěžovala na problémy s navigací a některé zdroje uvádí, že během letu přišli o anténu. Zhruba v polovině cesty měli naplánované přistání na ostrově Howland, tam však nikdy nedorazili. Existuje několik verzí, proč se tak stalo, ovšem dokázat aspoň jednu z nich nelze. Trosky ani ostatky se nikdy nenašly. Lady Lind možná nebyla nejlepší pilotka, přesto odvedla v propagaci civilního letectví velký kus práce.