Jak je možné, že někteří přežijí zásah bleskem a jiní ne? Není blesk jako blesk. Blesk představuje jeden z nejsilnějších přírodních jevů na Zemi. Během zlomku sekundy může dosáhnout teploty až 30 000 stupňů Celsia, což je pětkrát více než povrch Slunce. Elektrický proud v blesku se pohybuje v rozmezí 20 000 až 200 000 ampérů a napětí může přesáhnout 100 milionů voltů. Přes tuto obrovskou sílu je překvapivé, že většina lidí zasažených bleskem přežije.
Statistiky přežití zásahu bleskem
Lidské tělo má poměrně dobré šance na přežití přímého zásahu bleskem. Statistiky ukazují, že přibližně 90 procent lidí zasažených bleskem přežije, ačkoli mnoho z nich utrpí dlouhodobé následky. Smrtelnost je tedy „pouze“ kolem 10 procent, což je výrazně nižší číslo, než by většina lidí očekávala.
Proč lidé často přežijí zásah bleskem
Hlavním důvodem relativně vysoké míry přežití je rychlost, s jakou blesk prochází tělem. Elektrický proud neprochází tělem dostatečně dlouho na to, aby způsobil fatální poškození srdce nebo mozku. Místo toho často prochází po povrchu těla v jevu známém jako „flashover effect“. Lidské tělo má také schopnost rychle se zotavit z elektrického šoku, pokud nedojde k vážnému poškození životně důležitých orgánů.
Typy zásahů bleskem
Existuje několik způsobů, jak může blesk zasáhnout člověka. Přímý zásah je nejméně častý, ale potenciálně nejnebezpečnější. Častější jsou postranní výboje, kdy blesk udeří do něčeho v blízkosti a část energie se přenese na osobu. Krokové napětí vzniká, když blesk udeří do země a elektrický proud se šíří půdou. Kontaktní napětí se objevuje při dotyku předmětu zasaženého bleskem.
Bezprostřední první pomoc při zásahu bleskem
Pokud je někdo zasažen bleskem, je třeba jednat rychle, ale opatrně. Zasažená osoba nepředstavuje riziko úrazu elektrickým proudem pro zachránce. Nejdříve je nutné zkontrolovat dýchání a puls. Často je potřeba zahájit kardiopulmonální resuscitaci. Důležité je také zkontrolovat popáleniny, zejména na místech vstupu a výstupu proudu, a ošetřit je. Zasaženou osobu je třeba udržet v teple a klidu až do příjezdu zdravotnické služby.
Jak se chovat během bouřky v exteriéru
Nejbezpečnějším místem během bouřky je uzavřená budova nebo kovové vozidlo. Pokud se nacházíte venku a není možné se ukrýt, vyhněte se vysokým objektům jako stromy, stožáry nebo vrcholy kopců. Nezastávejte se pod osamělými stromy. Pokud je bouře velmi blízko, přijměte nízkou polohu, ale nedotýkejte se země celým tělem. Optimální je dřep s nohama u sebe a hlavou skloněnou dolů.
Bezpečnost ve vodě a na otevřených prostranstvích
Voda je vynikajícím vodičem elektřiny, proto je během bouřky extrémně nebezpečné koupat se v jezerech, řekách nebo bazénech. Opusťte vodu okamžitě, jakmile uslyšíte hrom. Na otevřených prostranstvích jako golfová hřiště nebo pláže se stanete nejwyšším objektem, což zvyšuje riziko zásahu. V takové situaci se snažte co nejrychleji dostat do úkrytu.
Chování v domě během bouřky
I uvnitř domu existují určitá rizika. Vyhněte se používání pevných telefonních linek, sprchování nebo koupání, práci s elektrickými spotřebiči. Blesk může vstoupit do domu přes elektrické vedení, telefonní linky nebo vodovodní trubky. Odpojte elektronické zařízení z elektroinstalace. Držte se dále od oken, dveří a betonových stěn.
Rozdíly mezi typy blesků
Blesky se liší podle svého původu a charakteristik. Nejčastější jsou mrako-země blesky, které vidíme během klasických bouřek. Existují také blesky mezi mraky, uvnitř mraků, a vzácnější pozitivní blesky, které jsou výrazně silnější než běžné negativní blesky. Pozitivní blesky mohou přenést až desetkrát více energie a jsou často zodpovědné za nejváţnější škody.
Dlouhodobé následky zásahu bleskem
Přeživší zásahu bleskem často čelí dlouhodobým zdravotním problémům. Mezi nejčastější patří neurologické obtíže, problémy s pamětí, chronická únava, změny osobnosti, problémy se spánkem a chronická bolest. Některé oběti trpí také na PTSD související s traumatickou zkušeností. Rehabilitace může trvat měsíce až roky a vyžaduje multidisciplinární přístup.
Mýty a fakta o blescích
Mnoho lidí věří mylným představám o blescích. Blesk může udeřit na stejném místě vícekrát, gumové pneumatiky vozidel neposkytují ochranu a mobilní telefony nepřitahují blesky. Naopak, kov v autě vytváří Faradayovu klec, která poskytuje ochranu. Blesk může udeřit i bez deště a vzdálenost až 15 kilometrů od bouřky stále představuje riziko. Pochopení těchto faktů a dodržování bezpečnostních pravidel může výrazně snížit riziko zásahu bleskem a zvýšit šance na přežití, pokud k němu dojde.
