Hobtí nory nejsou fiktivním místem z Pána prstenů, někteří v nich skutečně žijí a nemusí jít jen o lidi malého vzrůstu. Muž jménem Dan Price žije už 35 let v malé „hobití noře“ v podzemí, zastrčené v tiché horské louce v Oregonu. Když ho před deseti lety poprvé natáčeli, ukázal svůj dům a kancelář o rozloze 80 metrů čtverečních, kde kdysi kreslil a tiskl svůj ručně ilustrovaný zin Moonlight Chronicles.
Danovi je nyní 68 let a stále žije jednoduše, šťastně a bez výčitek. Stromy, které zasadil kolem pozemků svých přátel, jsou nyní mohutné.
Louku si pronajímá za pouhých 100 dolarů ročně, stará se o pozemek a udržuje ho v požární bezpečnosti. V jeho podzemním domě se po celý rok udržuje stabilní teplota 10 °C – a to i během zasněžených zim – takže jeho účet za elektřinu činí v průměru pouhých 40 dolarů měsíčně. V průběhu let si přidal drobné vymoženosti: novou střechu, terasu z recyklovaných cihel a venkovní ledničku chlazenou hlínou. Většina jeho jídla nyní pochází ze samotné země – pampelišky, sedmikrásky a divoká zelenina – takže zeleninu kupuje jen zřídka.
Dan, kdysi profesionální fotograf, se všeho vzdal, aby žil lehce – chůzi, kreslení a tvorbu 77 vydání Moonlight Chronicles. Dnes pokračuje ve své svobodomyslné cestě a dělí čas mezi svou oregonskou louku a zimu surfováním a hraním na handpan. Na rozdíl od Thoreaua, jehož experiment s Walden Pondem trval pouhé dva roky, si Dan z undergroundové jednoduchosti udělal celoživotní praxi.
