Na začátku 60. let 20. století údajně americké letectvo zahájilo vývoj upraveného letadla podobného létajícímu talíři, který by měl být použit jako vesmírná platforma pro jaderné zbraně. Nazvalo ho „Lenticular Re-Entry Vehicle“ (LRV).
Stroj pro orbitální mise
LRV je polokotoučový letoun se zploštělou zadní částí, dlouhý přibližně 12 metrů, který bude nést oxid dusičitý (N2O4) a hydrazin (N2H4) pro podporu čtyřčlenné posádky během šestitýdenní orbitální mise. Kromě raketového motoru pro pohon byl vybaven jaderným reaktorem pro výrobu energie a kromě kokpitu byl letoun vybaven obytným prostorem pro posádku, včetně lůžek, cvičebního prostoru a jídelního stolu.
LRV se čtyřčlennou posádkou, která měla být vypuštěna buď na vícestupňové raketě podobné Saturnu, nebo na jedné z tehdy vyvíjených raket s jaderným pohonem, měla být vypuštěna na oběžnou dráhu ve výšce 300 námořních mil, kde měla několik týdnů čekat v „bezpečnostním režimu“ před odpálením jaderných zbraní na Sovětský svaz/Čínu/Severní Koreu nebo před návratem na Zemi.
Přistání by probíhalo řízeným návratem do atmosféry a klouzavým přistáním na suchém jezerním dně. Ačkoli se tento projekt „Černého rozpočtu“ možná nikdy nedostal za fázi návrhu, existují určité fyzické důkazy o tom, že prototypy vozidel v 60. letech 20. století skutečně zkušebním letem zalétány. Jedním z takových zajímavých důkazů je podivný „voštinový“ průřez explodujícím diskem, který byl nalezen v roce 1966 poblíž Brisbane v Austrálii. LRV byl navržen pro přepravu čtyřčlenné posádky s dobou trvání mise až šest týdnů. Tento projekt naznačuje, že různá záhadná pozorování UFO nemusí souviset s mimozemským životem, ale spíše s tajnými vládními programy, které jsou zaměřené na vývoj nejrůznějších experimentálních letounů.
