Děsivá smrt z dehydratace

Jedná se o jednu z nejděsivějších smrtí, která vás může potkat. Tělo je čím dál sušší, moč je tmavá a kalná. Pojďme se podívat na to, co se odehrává, když člověk umírá žízní.

Světově známí závod Marathon des Sables je závod, který se táhne skrz Saharu a jeho délka dvě stě kilometrů jej řadí mezi nejdelší závody na světě. Každý den zde teplota dosahuje pětačtyřiceti stupňů ve stínu. V roce 1994 s pouští bojoval italský policista Mauro Prosperi, který se účastnil závodu a během cesty se ztratil. Zásoby pití vypil již první den a nyní bojuje o holý život.

Dvě třetiny lidského těla se skládají z vody, která je pro náš život naprosto zásadní. Ledviny filtrují kompletně škodlivé látky z těla ven. Plíce zvlhčují vdechovaný vzduch a voda pomáhá i na buněčné úrovni. Pouhý úbytek pěti litrů dokáže s tělem pořádně zametat. Při ztrátě deseti litrů dostanete křeče, závratě a mdloby. Pokud se dostanete na deficit patnácti litrů, přichází smrt.

Při fyzickém výkonu, stresu či strachu je spotřeba vody mnohem větší.

V těle se snižuje objem vody a stoupí hladina soli v krvi. První přijde obrovská únava a závrať. Z těla se začne vylučovat méně vody a moč bude tmavá plná kalu. V takovém případě vám může pomoci pít vlastní moč, jenže v malých dávkách a omezenou dobu. Časem by se vám totiž poškodily ledviny.

Mauro Prosperi  svůj boj s pouští nevzdal a i když se pokusil během bloudění o sebevraždu, zvítězil. Dohromady byl bez vody devět dní, ušel přes tři sta kilometrů a zhubl kolem dvaceti kilogramů. Aby přežil pil svou vlastní moč, slízával rosu z kamenů, jedl netopýry, hady a myš. Vysával jejich krev a snědl jejich maso. V momentě kdy ho našla záchranná výprava, jej podle lékařů drželo od smrti žízní jen několik málo hodin.