Hrůzy z dějin lékařství

Moderní lékařství vždy nevypadalo tak jak vypadá dnes. Do dnešního stavu se vypracovávalo pěknou řádku let a to i díky některým bizardním a životu nebezpečným kouskům, u kterých se zjistilo, že jsou zbytečné či dokonce šílené. Pojďme se podívat na krutosti dějin lékařství.

Pouštění žilou patří mezi nejstarší praktiky v historii lékařství. Již v době starého Egypta, Řecka či Mezopotámie, se tato metoda hojně používala a její praktikování vydrželo až do první poloviny 19. století. Asi nejznámější obětí, této lékařské metody byl George Washington, který na ni zemřel a příčinou smrti bylo konstatováno mínus 1,7 litru krve. Společnost věřila, že díky této výměně krve se předejde spoustě nemocí, které v dřívějších dobách čekali na každém rohu.

Výměna probíhala tak dlouho dokavaď z husté červené krve se nestala řidší a světlejší krev. O pozitivních účincích této metody by se daly vést dlouhé diskuze. Snad nejlepší vliv to mělo na díky doporučením, které se udávalo během zákroku a to žít střídmě, nepít a vyhýbat se rozčilování či fyzické námaze.Vrtání lebky byl v dřívějších dobách podle mnohých lékařských expertů ideální způsob jak se zbavit duševní poruchy, bolesti hlavy, epilepsie a spousty dalších zákeřných onemocnění. Stačilo jen vyvrtat otvor do lebeční kosti či pouze vyškrábat lebeční kost a bylo po problému. Nástroje, které se v této praxi používaly, se až nápadně podobali tesařskému dlátu, nožíku či špachtli. Na první pohled velmi bolestivý zákrok až tolik bolestivý nebyl. Samotný zákrok až tak bolestivý není, ale spoušť, kterou po sobě zanechal, nebyla až tak mírumilovná. Tento zákrok přežilo zhruba 30 procent pacientů a z toho jen další hrstka vyléčených byla schopna normálního života jako dřív. V 19. Století se úspěšnost zákroku zvedla na 50 % a až v předminulém století se od této praktiky tesařství a chirurgie upustilo.