Namísto záchrany opylovačů vytvořili vědci jejich robotickou náhradu

Aktivisté, přírodovědci a výzkumníci po celé planetě volají po zákazu pesticidů a dalších chemikálií, které zabíjejí včely a další důležité opylovače. Zdá se, že zdravý rozum je v celosvětové ekonomice až daleko za penězi. Již dlouhou dobu pracují výzkumné týmy na náhradě za opylující hmyz, jehož populace v přírodě etrémně rychle klesá.

Roboti, kteří přenášejí semena

Zajisté víte, jak vypadá semínko pampelišky, které je vybavené malým padáčkem. Zafouká vítr a desítky semen z jediné pampelišky mohou být unášeny větrem i mnoho kilometrů. Na podobném principu vědci vytvořili drobné roboty, které by takto mohly roznášet semena do vzdálených lokalit. Nejde jen o divokou představivost, důkazem je nedávný vynález robota sestavujícího polymer, který létá větrem, je řízen světlem a inspirován semeny pampelišky, která jsme jako mladí foukali do větru.

Prototyp již vyvinula skupina „Light Robots“ z univerzity v Tampere, která používá chytré materiály k vytvoření robotů s měkkým tělem, které se mohou pohybovat spíše prostřednictvím podnětů prostředí než pomocí tvrdých obvodů.

„To by mělo obrovský dopad na zemědělství na celém světě, protože ztráta opylovačů v důsledku globálního oteplování se stala vážnou hrozbou pro biologickou rozmanitost a produkci potravin,“ vysvětluje Hao Zeng, vedoucí skupiny.

—-

Pozn. redaktora: Zdá se, že se řada problémů pohodlně schová za „klimatickou krizi“, „globální oteplování“ a další argumenty, jen aby se nesnižily zisky firem, které ničí náš ekosystém ve prospěch jejich zisku. Tyto výzkumy jsou ve většině případů financovány právě společnostmi, které náš ekosystém a biologickou rozmanitost ničí nejvíce. 

—-

Pozadím tohoto vynálezu je vývoj polymerů reagujících na podněty, které přinesly řadu příležitostí pro další generaci malých a bezdrátově řízených robotů s měkkým tělem.

Již nějakou dobu vědí inženýři, jak tyto materiály použít k výrobě malých robotů, kteří mohou chodit, plavat a skákat. Minulý rok GNN informovala o této měkké robotice v lékařské oblasti – roje robotů, kteří mohou čistit zuby , dodávat cílené léky nebo rozbíjet krevní sraženiny.

Zatím je však nikdo nedokázal přimět k letu.

Prach ve větru

Hao Zeng a kolega Jianfeng Yang se s tímto světovým prvenstvím potýkají s projektem nazvaným FAIRY—Flying Aero-robots založeným na montáži materiálů reagujících na světlo. Fairy je v překladu z angličtiny víla, je to příhodné pojmenování pro něco, co je lehoučké, průhledné a unášené větrem

Vyvinuli robota sestavujícího polymer, který létá větrem a je řízen světlem.

„Toto umělé semeno je lepší než jeho přirozené protějšky a je vybaveno měkkým pohonem. Pohon je vyroben z kapalně krystalického elastomeru reagujícího na světlo, který při excitaci viditelným světlem vyvolává otevírání nebo zavírání štětin,“ vysvětluje Hao Zeng.

Níže můžete vidět video, kde je vidět, jak robot reaguje na světlo:

Umělá víla vyvinutá Zengem a Yangem má několik biomimetických rysů. S hmotností porézních 1,2 miligramu se může snadno vznášet ve vzduchu řízeném větrem.

„Tato robotí víla může být napájena a ovládána světelným zdrojem, jako je laserový paprsek nebo LED,“ říká Zeng.

To znamená, že světlo lze použít ke změně tvaru drobné struktury podobné semínku pampelišky.

Víla se může ručně přizpůsobit směru a síle větru změnou svého tvaru. Světelný paprsek může být také použit pro řízení vzletu a přistání polymerové sestavy.

„Zní to jako sci-fi, ale experimenty s důkazy o konceptu zahrnuté v našem výzkumu ukazují, že robot, který jsme vyvinuli, představuje důležitý krok k realistickým aplikacím vhodným pro umělé opylení,“ řekl Zeng.

Nejprve je však třeba vyřešit mnoho problémů. Například, jak přesně ovládat místo přistání a jak znovu použít zařízení a učinit je biologicky rozložitelnými? Tyto problémy vyžadují úzkou spolupráci s materiálovými vědci a lidmi pracujícími na mikrorobotice.

Zdroje:
tuni.fi/en/news/fairy-robot-flies-power-wind-and-light
goodnewsnetwork.org/to-boost-produce-pollination-tiny-fairy-robots-can-be-propelled-by-the-wind-like-seeds/

Foto: Jianfeng Yang / Univerzita v Tampere