V minulosti žilo pravděpodobně mnoho lidí, kteří se dožili extrémně vysokého věku, ale u většiny z nich nelze jejich věk skutečně prokázat. Jiné je to ale u francouzky, která je vedena jako nejstarší člověk, který kdy žil. Když se Jeanne Calmentová narodila ve Francii 21. února 1875, Eiffelova věž ještě nebyla postavena a telefon byl vynalezen až za rok. Když 4. srpna 1997 zemřela, prožila nejdelší život v zaznamenané lidské historii: 122 let a 164 dní.
Jaktože žila tak dlouho?
Odborník na dlouhověkost, který Calmentovou znal, připsal její rekordní délku života tomu, že byla bohatá, v mládí nekouřila (až později) a „neměla absolutně nic na práci, kromě toho, že se o sebe starala, navštěvovala Francii a účastnila se společenských aktivit. Francouzka Jeanne Louise Calmentová se narodila v Arles v jižní Francii a zemřela tamtéž. Je jediným člověkem historie, který se dožil více než 120 let. Její jméno se tak natrvalo zapsalo do Guinessovy knihy rekordů jako nejdéle žijící člověk na světě s ověřeným věkem.
Calmentová nezastavila svou aktivitu ani ve vysokém věku. Po svých stých narozeninách stále ještě pravidelně cvičila, což svědčí o její pozoruhodné fyzické kondici. Její dlouhověkost přitáhla pozornost médií a lékařské studie jejího zdraví a životního stylu. Níže se můžete podívat, jak vypadala v průběhu let:
Pochybnosti o věku
Přestože je věk Jeanne Calmentové úředně potvrzen, objevily se v posledních letech kontroverzní teorie zpochybňující její rekord. Ruští vědci Nikolaj Zak a Valerij Novosjolov předložili argumenty, že se místo 122 let dožila „pouhých“ 99 let. Tvrdí dokonce, že Jeanne ve skutečnosti zemřela už v roce 1934 a že se za ni následně vydávala její dcera.
Tyto teorie však nebyly vědecky přijaty a většina demografů a gerontologů stále považuje Calmentové věk za validní. Přestože byly předloženy pochybnosti, oficiální dokumentace zůstává nezpochybněna.
Světový kontext stárnutí populace
Jeanne Calmentová žila v období, kdy se lidský věk dramaticky prodlužoval. Podle odborníků byl v roce 1900 průměrný věk 55 let, v roce 1935 byl 60 let, v roce 1980 už 72 let a v roce 2005 byl průměrný věk, kterého se lidé dožívají, 78 let. Podle předběžných údajů je nyní tento věk asi 80 let, což znamená, že lidský věk se ve 20. století prodloužil o 25 let.
Faktory dlouhověkosti
Průměrná délka života neboli naděje dožití závisí na mnoha biologických a společenských faktorech. Obecně platí zásada, že čím ekonomicky, sociálně a zdravotnicky vyspělejší stát je, tím vyššího věku se zde obyvatelstvo dožívá. Svou roli hraje i způsob stravování i celková bezpečnost v daném státě.
Calmentová měla štěstí žít ve Francii, která patří mezi země s vysokou kvalitou života a zdravotní péče. Její případ však zůstává výjimečný i v kontextu vyspělých zemí, kde se lidé běžně dožívají osmého nebo devátého decennia života. Níže můžete vidět interview, když jí bylo 119 let.
Současná situace stoletých lidí
Ačkoli konkrétní světové statistiky o počtu stoletých lidí nejsou z výsledků vyhledávání dostupné, je zřejmé, že jejich počet roste spolu s obecným stárnutím populace. Docházíme k jevu, kdy starých lidí přibývá a napříč tomu se rodí méně dětí než kdysi. Tato demografická změna se týká především vyspělých zemí, kde pokročilá medicína a kvalitní sociální systémy umožňují lidem dosáhnout vyššího věku.
Příběh Jeanne Calmentové zůstává fascinujícím svědectvím o hranicích lidské dlouhověkosti. Bez ohledu na současné pochybnosti představuje její případ milník v poznání lidského stárnutí a inspiruje další výzkum v oblasti gerontologie. Její rekord stále čeká na překonání a zůstává důkazem toho, jak daleko může lidský organismus při příznivých podmínkách dojít.
