O čem se mluví Bizarní svět zábavy
Šokující nová studie naznačuje, že maso vypěstované v laboratoři (neboli maso na bázi živočišných buněk, zkráceně ACBM) by mohlo být pro životní prostředí mnohem horší než tradiční dobytek. Podle odhadů studie, pokud by byly současné techniky rozšířeny tak, aby zásobovaly trh, mohly by produkovat čtyřikrát až 25krát více CO2 než chov a porážka zvířat.
Co studie zjistila?
„Do sektoru ACBM byly investovány miliardy dolarů s tezí, že tento produkt bude šetrnější k životnímu prostředí než hovězí maso,“ vysvětluje studie. Je pravda, že maso vypěstované v laboratoři odstraňuje potřebu půdy, vody a antibiotika, která se používají při chovu dobytka. Výzkumníci však zjistili, že humbuk kolem kultivovaného masa je založen na chybných analýzách emisí uhlíku.
Zvýšené hladiny CO 2 jsou spojeny s fosilními palivy potřebnými během procesů čištění, které zásobují kultivované buňky živinami. Eliminace endotoxinů je klíčová při vytváření kultivovaného masa, protože bakterie v prostředí tyto toxiny uvolňují. I malé množství těchto toxinů v růstovém médiu může bránit buňkám v reprodukci.
„Kultivace živočišných buněk se tradičně provádí pomocí složek růstového média, které byly rafinovány tak, aby odstranily/snížily endotoxin,“ píší autoři studie. „Použití těchto zušlechťovacích metod významně přispívá k ekonomickým a ekologickým nákladům spojeným s farmaceutickými produkty, protože jsou náročné jak na energii, tak na zdroje,“ dodali.
Za předpokladu pokračujícího používání vysoce rafinovaných pěstebních médií vědci odhadují, že každý kilogram ACBM produkuje 246 kg až 1508 kg emisí oxidu uhličitého. Na základě těchto čísel vypočítali, že potenciál globálního oteplování kultivovaného masa je čtyřikrát až 25krát větší než potenciál maloobchodního hovězího.
Dalším problémem podle studie je, že několik zpráv o dopadu ACBM na klima se spoléhá na nerealistické technologie, které buď neexistují, nebo jejich fungování je nepravděpodobné. Příkladem toho je studie, která vypočítala emise uhlíku při výrobě ACBM pomocí hydrolyzátu sinic jako suroviny pro buňky. Výzkumníci současné analýzy však poukazují na to, že se nejedná o současnou nebo proveditelnou technologii nebo surovinu pro proliferaci živočišných buněk.
„Dopad produkce ACBM v blízké budoucnosti na životní prostředí bude pravděpodobně řádově vyšší než střední produkce hovězího masa, pokud se pro produkci ACBM použije vysoce rafinované růstové médium,“ uzavřela studie.
Autoři navrhují řešení, navrhují vytvoření buněčných linií, které vydrží vyšší množství endotoxinů. Tím by se snížila potřeba energeticky náročných čisticích postupů a v konečném důsledku by se snížil dopad masa vypěstovaného v laboratoři na životní prostředí.
Zatím recenzovanou studii si můžete sami prohlédnout v časopise bioxriv .
Abstrakt studie:
„Zájem o maso na bázi živočišných buněk (ACBM) nebo kultivované maso jako životaschopnou ekologicky uvědomělou náhradu za živočišnou výrobu vzrostl. Posouzení životního cyklu současných výrobních metod ACBM však nebylo provedeno. V současné době jsou produkty ACBM vyráběny v malém měřítku a s ekonomickou ztrátou. Společnosti ACBM však hodlají industrializovat a rozšířit výrobu. Tato studie posuzuje potenciální dopad výroby ACBM na životní prostředí v blízké budoucnosti. Aktualizované poznatky z nedávných technicko-ekonomických hodnocení (TEA) ACBM a hodnocení životního cyklu Essential 8TM byly použity k posouzení životního cyklu výroby ACBM v blízké budoucnosti. Byla provedena analýza scénáře s využitím metabolických požadavků zkoumaných v TEA of ACBM a pro zpracování složek růstového média byl použit purifikační faktor z hodnocení životního cyklu Essential 8TM. Výsledky naznačují, že environmentální dopad produkce ACBM v blízké budoucnosti bude pravděpodobně řádově vyšší než střední produkce hovězího masa, pokud se pro produkci ACBM použije vysoce rafinované růstové médium.
Foto: Pixabay.com
