Free songs
Home / Kultura / Seznamte se: Jiří Vodrážka alias jyrzzy
Seznamte se: Jiří Vodrážka alias jyrzzy

Seznamte se: Jiří Vodrážka alias jyrzzy

Dnes Vám přinášíme první část rozhovoru a muzikantem ze Žižkova. Na druhou část se můžete těšit po Novém roce.

1 . CO POVAŽUJETE ZA SVŮJ ÚSPĚCH VE SVÉ HUDEBNÍ KARIÉŘE?

Možná by teď někdo čekal, že začnu říkat něco jako, že jsem hrál s tím nebo s tou, ale když se zamyslím, tak si považuji za úspěch, že jsem asi v roce 1988 udělal zkoušky bez protekce do Ochranného autorského svazu (OSA). Protože tenkrát, to byly docela náročný zkoušky se mezi autory dostat. Musel jste mít minimálně napsaných pět svých skladeb kompletně v notách k
tomu na kazetě nahraný demo nahrávky, aby to mohla komise při poslechu kontrolovat a potom ještě ústní pohovor. Prostě, taková hudební maturita. Asi vděčím také tomu, že jsem zkoušky udělal, protože jsem absolvoval dvouletý kurz harmonie na Lidové konzervatoři a získal tím trochu přehled o hudbě. Dneska vyplníte přihlášku, možná i on-line, zaplatíte myslím, že 500,- Kč a jste členem OSA, aniž byste musel umět jedinou notu. (pokrok nezastavíš).

2 . ČÍM JSTE CHTĚL BÝT JAKO MALÝ KLUK?

Čím jsem chtěl být jako malý kluk, to už si nepamatuju, protože už je to delší doba, ale jako větší kluk jsem chtěl být profesionálním muzikantem, což za komunistů byl taky problém. Samý  přehrávky, aby byl člověk politicky “uvědomělý” atd. Kdo však hrál s těmi “správnými umělci”, tak to šlo. Mně se to povedlo částečně. Sice jsem profesionální přehrávky získal, ale nějakou nižší třídu, tak jsem musel při hraní stejně mýt okna, ostatně jako spoustu podobných muzikantů, abych se uživil. Protože myslím, že 240 Kč hrubého za vystoupení, nebylo opravdu mnoho. Kolikrát jsem tam víc utratil, než přivezl domů.

3 . CO VÁS NEJVÍCE OVLIVNILO, ŽE JSTE CHTĚL BÝT MUZIKANT A BYL I VAŠE RODIČE NĚJACÍ HUDEBNÍCI ?

Moje rodiče nebyli hudebníci. Moje matka zpívala dobře, ale nejvíce u plotny, když krmila králíky a při rodinných sešlostech. Jinak mě spíš inspirovala ta doba a hudba těch šedesátých a  sedmdesátých let. Když jsem poprvé v 15-ti letech viděl na vlastní oči i uši v F-klubu na Smíchově skupinu Flamengo, tak mi spadla brada a říkal jsem si, že takhle nějak by se mi to líbilo. Samozřejmě k tomu patřilo spoustu zahraničních kapel, které jsem měl rád. Například Jethro Tull, Deep Purple, Led Zeppelin, Black Sabath atd.

4 . JAKÉ BYLY VAŠE HUDEBNÍ ZAČÁTKY?

Moje hudební začátky byly již v útlém dětství. Když mi bylo cca 4-5 let, tak kolem našeho baráku ve Velkých Popovicích, jezdily koňské povozy a ty kočí mě již znali, tak když jeli kolem nahoru a vždycky, pokud jsme se viděli, chtěli zazpívat nějakou písničku. Pamatuju, že tenkrát byl hit, mimo jiné: Ona je krásná jak štěstí a štíhlá jak laň …..,Tak já jí zazpíval, dostal jsem korunu, koňák dostal od mámy panáka domácí slivovice a jel dál. Za nějakou dobu jel koňák zpátky, tak já zase zazpíval, dostal jsem zase korunu a koňák jel dál. Takhle se to stalo za den třeba třikrát a byl jsem v balíku. Představte si, že v té době stálo Eskymo třicet haléřů, tak jsem si vyzpíval šest korun na dvacet Eskym. Říkal jsem si, že to zpívání je docela dobrý kšeft. Bohužel jsem z toho později prozřel.
Protože, když neznáte ty správný lidi, kteří vás někam protlačí, nemáte šanci na nějaký lepší post v showbusinessu je to jedno jestli to bylo za komunistů nebo dneska. V 6. třídě jsem začal chodit do Lidušky na kytaru, kde do mě hrnuli ty Etudy, stupnice atd. V patnácti letech jsme v Popovicích založili bigbítovou kapelu a mlátili do toho jako pitomí… . Nejenže nás to bavilo, ale brzy jsme zjistili, že je to dobrý i na holky. To víte. Na hlavě bigbít, nohy do zvonu, rachot, prostě to fungovalo, ostatně funguje to dodnes. V osmnácti jsem začal hrát s pražskou kapelou, pak s jinou a jinou a jinou…..a nakonec jsem se dal dohromady s kamarády, které už taky nebavilo hrát pořád dokola ty tancovačky s těma Sabatama (i když proti tomu nic nemám, užili jsme si tam hodně srandy) a založili jsme kapelu, kde jsme hráli pouze svojí tvorbu. Pravda, nezahráli jsme si tolik, ale víc nás to bavilo.

5. NA CO VŠECHNO HRAJETE?

No, jak už jsem se zmínil. Začal jsem hrát na kytaru. V těch patnácti jsem přešel na baskytaru, které jsem se potom věnoval nejvíce a nyní, protože jsem si pořídil nahrávací studio, zkouším hrát na piano a klávesy. To víte. Nouze naučila Dalibora… K tomu všemu zpívám. Jak? To ať posoudí jiní, jestli se jim to líbí nebo ne. Pro někoho je můj hlas nesnesitelný ječák a pro jiné prý zajímavý. Ovšem, správně jste se zeptala, na co hraju a ne na co umím, protože v tom je obrovský rozdíl na něco hrát a na něco umět. Ti co umí, denně 2-3 hodiny cvičí. Tak to já určitě nejsem.
A jak kdysi říkal dědek Šindelář z Katapultu: “Kdo moc cvičí, nástroj si ničí”

6. CO VŠECHNO JSTE ZA SVOU HUDEBNÍ KARIÉRU STIHL A CO BYSTE JEŠTĚ STIHNOUT CHTĚL?

Budou to pouze odhady, ale je to vlastně jednoduchý. Odehrál jsem pár stovek tancovaček, desítky estrád s hercema s doprovodnou kapelou a nějaký čas jsem také hrál v pražských barech, což je
mimochodem velká zkušenost. Před dvěma lety jsem vydal CD s vlastními skladbami a i většinu nástrojů jsem si nahrál sám. Teď připravuju další CD s vlastní tvorbou, ovšem na nahrávkách mi zahraju i někteří zkušení dobří muzikanti. No, a s těma dobrými muzikanty bych si ještě rád někdy zahrál na živo na nějakých akcích.

7 . JAKOU HUDBU POSLOUCHÁTE A JAKOU NEMUSÍTE?

Já jsem takový, že poslouchám tak zvaně od Bacha až po Vlacha, podle nálady. Rock, pop, folk někdy snesu i country. Z tak zvané vážné hudby můžu např. Vivaldiho, Mozarta atd., prostě ty veselejší. Nemohu třeba Vágnera, to jdou na mě mruky a depky. Nicméně hudba je buď dobrá, nebo špatná, tak ať si každý vybere. No, a ještě k tomu co nemusím, tak je to rap, techno, house, a nevím ještě, jak se ty všechny styly jmenují. Můj syn do téhle hudby dělá, ale zatím mě moc nepřesvědčil.

8. JAK TRÁVÍTE NEJRADĚJI VOLNÝ ČAS?

Vyloženě volného času moc nemám, pokud si ho sám neudělám. Neustále někdo po mě něco chce, asi proto, že toho hodně umím. (haha). Ale když už si ho udělám, tak mě právě baví dělat tu muziku, u které by šlo strávit hodiny a hodiny a pořád by bylo co vylepšovat. Taky rád hraju nohejbal v zimě jedu sem tam na hory si zalyžovat. Jinak mě taky baví s žižkovskou nebo popovickou partou nebo i s jinou, jít do hospody na koncert nebo jiný večírek si trochu propláchnout mozkové závity. Prostě, takový normální koníčky.

Jinak bych chtěl popřát všem dobrým lidem hodně zdraví, pevných nervů a tolik si z toho všeho nedělejte, a jestli už to nebudete moci vydržet, dojděte to propláchnout – mě to funguje.

Hodně zdraví a štěstí a nejen DO NOVÉHO ROKU – vám přeje jyrrzy (Jirka Vodrážka) a držte se hesla “Snad bude líp“!!!!!!!!

Webové stránky: www.jyrzzy.cz
fb: https://www.facebook.com/jyrzzy.cz/
instagram: https://www.instagram.com/jyrzzy/

Scroll To Top