Studie: Německá elektrická síť je na pokraji kolapsu

Analytici se domnívají, že německá elektrická síť je na pokraji kolapsu  a předpovídají výpadky elektřiny, které by v některých případech mohly trvat téměř celý den. Místní studie od konzultační společosti McKinsey zjistila, že v zemi bude do roku 2025 chybět kapacita 4 gigawattů a do roku 2030 30 gigawattů. „Takže směřujeme k výraznému nedostatku: 30 GW odpovídá kapacitě asi 30 velkých tepelných elektráren,“ poznamenala studie.

Německo nedokáže pokrýt potřeby z vlastních zdrojů

Německo podle analytiků nebude schopno pokrýt energetické potřeby z vlastních zdrojů ve špičkách. Varovali také, že Berlín se v příštích 10 letech nebude moci vzdát plynu.

„Naše analýza scénářů ukazuje, že zemní plyn bude muset v budoucnu hrát roli ve skladbě elektřiny. Je proto důležité snížit závislost na dovozu diverzifikací dodavatelů. Součástí strategie musí být také zpřístupnění více zeleného vodíku pro výrobu energie,“ uvedli analytici.

Obnovitelná energie zůstává možností, ale agentura Bloomberg uvedla, že Německo bude muset vynaložit nejméně 1 bilion dolarů na zvýšení výroby energie z obnovitelných zdrojů. Německý regulátor sítě a think-tank Agora Energiewende odhaduje, že země bude do roku 2030 čelit třetinovému nárůstu poptávky, což znamená, že do té doby bude muset vyrobit asi 250 gigawattů dodatečné elektřiny.

Studie společnosti McKinsey je v rozporu s nedávnou zprávou federální agentury, která uvedla, že napájení bude bezpečné na příští desetiletí, i když spotřeba elektřiny výrazně vzroste.

Energetická krize se projevila v celé Evropě

Německá plynárenská společnost Uniper se po odstávce plynovodu Nord Stream 1 snažila nahradit dodávky plynu.

Společnost byla nucena nahradit chybějící objemy plynu nákupem na spotovém trhu za vysoké ceny, které byly následně prodány zákazníkům za levnější, dlouhodobé ceny. To vedlo k tomu, že společnost musela vykázat ztráty ve výši více než 12,08 miliardy dolarů již v červenci 2022. Ztráty Uniperu – největší v historii německé společnosti – přiměly Berlín k intervenci.

Aby pokryla ztráty Uniperu, německá spolková vláda získala 30procentní podíl ve společnosti. Energetické společnosti také poskytl dalších 7,75 miliardy dolarů, aby jí pomohl vydržet až do čtvrtého čtvrtletí roku 2022. Uniper později obdržel přes 20 miliard dolarů navíc, aby zabránil totálnímu kolapsu.

Uniper není jedinou společností, která v době energetické krize v Evropě usilovala o záchranu.

Český energetický dodavatel ČEZ podle Russia Today požádal Prahu o pomoc ve výši 3 miliard dolarů.

Zpráva agentury Bloomberg z 18. července 2022 také uvedla, že celkový dluh, který mají energetické společnosti v Evropské unii, vzrostl od začátku pandemie na začátku roku 2020 o více než polovinu. Publikace uvedla, že celková výše dluhu činila 1,71 bilionu dolarů.

Rovněž poznamenala, že společnosti získaly v první polovině loňského roku více než 45 miliard dolarů v dluhopisech a 72,5 miliardy dolarů v půjčkách.

Zdroj:
rt.com/news/562399-germany-gas-giant-state-funding/