Internet už dávno není místem, kde můžete svobodně vyjadřovat své názory. Svobodné vyjádření je pod neustálým tlakem. Úřady ve skoro 50 zemích zavedly v minulém roce nová pravidla pro technologické společnosti. Neustále stoupají počty případů, kdy vlády v různých státech zatýkají za nenásilné, společenské nebo náboženské projevy. Úředníci pozastavili přístup k internetu v nejméně 20 zemích a 21 států zablokovalo přístup k platformám sociálních médií. Stále více roste snaha úřadů získávat data o uživatelích od soukromých prodejců.
Nezávislé zpravodajství v ohrožení
Nezávislá média jsou ve světě často označována jako zdroj dezinformací. Nejhorší prostředí pro svobodu internetu má ve světě Čína. Zde je nezávislé zpravodajství zakázané a sociální sítě jsou v mnoha případech zakázány nebo omezeny. Celosvětově patří mezi nejvíce cenzurovaná témata volby a pandemie COVID-19. Názory mnoha důležitých odborníků jsou cenzurovány, stejně tak jako názory všech lidí, kteří nesouhlasí s postupem vlád. Veškerá moc se postupně přesouvá z rukou občanů do rukou státu. Je nutné zabránit digitálnímu autoritářství, na internetu má vládnout demokracie a svoboda. Svobodu internetu důkladně monitoruje portál Freedom House a níže můžete shlédnou důležité infografiky, které vytvořil.
Kontrola technologických firem
Desítky zemí zahájily právní kroky proti technologickým společnostem. Některé kroky měly zabránit obtěžování a manipulativním technikám. Většina kroků však přinesla pouze příliš širokou cenzuru. Online aktivity jsou přísně monitorovány. Bohužel neexistuje sdílená globální vize svobodného a otevřeného internetu. Každá vláda má vlastní představu o tom, co mohou obyvatelé dané země na internetu dělat. Dochází tak k těsné policejní kontrole digitální sféry. Za online projev je každý měsíc zatčeno a odsouzeno velké množství lidí. Některé zákony jsou navrženy tak, aby potlačovaly obsah, který je kritický vůči vládě, spíše než aby chránily uživatele před škodlivým materiálem. Autoritářské režimy, jako jsou ty v Číně a Rusku, podnikly tvrdé kroky bez ohledu na řádný proces.
Hodnocení svobody internetu
Každoroční studie „Freedom on the Net“ hodnotí svobodu projevu v 70 zemích světa, což je 88% všech uživatelů internetu. Podle výsledků se už 11 let v řadě prudce snižuje svoboda internetu. Více než 80 analytiků a poradců hodnotí svobodu internetu v jednotlivých zemích podle 21 různých samostatných indikátorů, Svoboda internetu se v každé zemi určuje podle 100 bodové škály.
Například v Myanmaru se svoboda internetu propadla o 14 bodů. Armáda zde odmítla přijmout svobodné výsledky voleb a až do dubna bylo každou noc přerušeno připojení k internetu a od března byly zcela pozastaveny mobilní služby. Později zde junta zablokovala také sociální média, odebrala licence nezávislým online zpravodajským kanálům a zmocnila se kontroly nad telekomunikační infrastrukturou.
Další omezení internetu je pravidelně prováděno v Bělorusku. Autoritářský úřad Alyaksandr Lukašenka v srpnu 2020 prohlásil vítězství v podvodných prezidentských volbách. Vláda následně opakovaně omezovala přístup k internetu, zadržovala a používala smrtící sílu proti online aktivistům a zvýšila dohled na sociálních sítích. Svoboda internetu v Ugandě klesla o sedm bodů po všeobecných volbách v lednu 2021, které byly poznamenány nesrovnalostmi. Svoboda internetu již 5 let po sobě klesá v USA.
Podobně svoboda internetu klesá i v dalších zemích. Je třeba prosazovat svobodu internetu a udělat z něj globální a nezávislé médium, kde se lidé nemusí bát postihu za nenásilné a svobodné vyjádření.
Zdroj: freedomhouse.org