Vyřezávání dýní

Románský svátek Halloween má svou tradici již u starých Keltů, kteří dny okolo 31. října označovali za nejmagičtější v celém roce. Při oslavování Samhainu, tedy konce roku, rozpalovali ohně, veselili se a přinášeli oběti duchům, ve které věřili a kteří se měli právě na Halloween zjevovat. Od slavení těchto svátků se pak po staletí přenášeli nejrůznější zvyky, které vykořenily až v dnešní způsob oslav jak Halloweenu, tak i tuzemských dušiček, tedy Svátku zemřelých. Ve své podstatě se u obou případů jedná o oslavu mrtvých a utišení jejich duší.

S oslavou Halloweenu je spojeno vyřezávání dýní. Tuto tradici známe převážně z USA a Anglie, avšak prapůvodně se vyřezávané šklebící se obličeje začali pokládat na parapety u irských domů. Až z Irska se pak tento zvyk rozšířil do většiny románských národů.

Důvodem pokládání vyřezaných řep či tykví se zapálenou svíčkou na parapety, bylo odehnání zlých duchů, kteří chtěli jakkoliv domu a rodině v něm ublížit. Existují dvě verze pověry. Buď se měl duch zaleknout samotné zlověstně vypadající tykve a tykev tak sloužila jako jakýsi strašák, nebo měla zpodobňovat již některého z duchů a z toho důvodu již druhý duch nechal dům být, protože byl již zkrátka obsazen. Další možnou verzí je, že byly tyto zapálené lucerny pokládány k domům, aby navedly zemřelé předky do toho správného obydlí.

Ve Spojených státech pak chybějící zeleninu nahradili onou pověstnou dýní. K té se taktéž vztahuje pověst o starém opilci a šprýmaři Jackovi, který po své smrti nenašel klid ani v nebi a ani v pekle a tak stále bloudí světem mrtvých a někdy i živých s dýní místo hlavy, ve kterému vždy žhne uhlík. I z toho důvodu byl do dýní vkládán právě uhlík, který žhnul rudě a tak byl škleb celé dýně ještě děsivější.